top of page

Příběh 2018

Před rokem se podařilo najít způsob, jak vytvořit bariéru, ve které budou všechny zdroje energie, a to jak životní, tak magické, v podstatě neviditelné. To znamená, že démoni nebudou schopni ucítit, že tam něco je a teoreticky nebudou mít důvod do této bariéry vstupovat. Na vyzkoušení tohoto systému nechal Kapitán vztyčit bariéru kolem Bílého Dvora a nejbližšího okolí.            

 

Po šesti měsících, kdy na tento experiment dohlížel jeden z arcimágů Tyrské univerzity, jsme měli skvělé výsledky. Démonů značně ubylo, ale začali se zde shlukovat lapkové z širokého okolí. Vznikla banda pod vedením Jednookého. Podařilo se nám zabít pár jeho vyšších důstojníků, jako třeba Kruta a Pana Ručkapryč, ale vypadá to, že jich je stále dost. Navíc se začalo ukazovat, že udržování bariéry je velmi náročné na energii a rozšíření na celé území asi nebude úplně možné. Pár lidí dokázalo nalézt doupě Bratrstva Vlka a v něm uložené artefakty, díky nimž budeme moct rozšířit onu bariéru o něco víc.

 

Kapitán plánuje směřovat do takto krytého území většinu farem a celkové produkce, aby nemusel bránit tolik míst zároveň a mohl koncentrovat své jednotky na důležité střety. Noví lidé proudí směrem k Bílému Dvoru, aby mohli založit farmu či hledat nerostné bohatství a otevírat doly. Bílý Dvůr se stává velitelským postem pro celé okolí. V samotném městě je sice málo lidí, ale v okolí vzniká mnoho farem a dolů. Ty jsou zanášeny do zdejší mapy a také jsou odtud vysílány rozkazy vojenským jednotkám, které mají na starost chránit usedlosti mimo město.

Byla bouře.

​

Kapitán seděl za stolem a krom občasného blesku osvětlovala místnost jen poblikávající lampa. Bylo na něm vidět, že je unavený. Právě se vrátil z tažení u Egoranu, kde s vypětím sil odrazili démony. Musel ještě pročíst hlášení z ostatních měst, ale hluboko v srdci věděl, že jen potvrdí to, co dávno věděl. Prohrávají.
Ne že by se mu nedařilo odrážet démony, už čtyři roky neproběhla žádná prohraná bitva, ale těch bitev proběhlo nespočet a všude utrpěla Landštejnská armáda ztráty.

​

Začetl se do hlášení a pečlivě si zaznamenal všechna čísla.
Bylo to jasné. V posledních letech přichází stále méně uprchlíků, kteří by zde hledali útočiště a dětí se taky nerodí dostatek. Navíc i když by se jich narodil dostatek, než by dospěli do věku, kdy by mohli bojovat, už nebude zač.

Před pěti lety měl skoro deset tisíc bojovníků. K tomu mnoho mágů a různých podpůrných jednotek. Dnes jich má sotva šest a půl tisíce.
Navíc tak tisíc z toho jsou nováčci. Zelenáči, kteří ještě nedokončili výcvik. Grom s Berlonem dělají, co můžou, aby je vytrénovali, ale zázraky neumí.

​

Zatímco Vojáků ubývá, tak démoni se objevují pořád další. Je jedno kolik jich zabijí.

​

Musíme najít řešení. „Theriusi!“ Do místnosti vběhl drobný muž s brýlemi. „Vyhlásíme soutěž,“ řekl Kapitán. „Půjdu do každého města a vyslechnu nápady na vyřešení démoního problému a ten nejlepší a nejproveditelnější odměníme tak že už nebude do konce života muset pracovat. Postarej se, aby se to všichni dozvěděli. Dáme jim pár měsíců na přípravu. Řekněme do srpna.“ Therius si vše zapisoval. „Jdu to zařídit, pane.“

​

Poté co se za Theriem zabouchly dveře se Kapitán opět usadil. Doufal, že někdo s něčím přijde, protože jemu už došly nápady…

bottom of page