Náboženství Erganu

Dračí učení

Přesnou dobu vzniku dračího učení dnes už nikdo netuší, ale datuje se do doby posledních draků – tehdy se prý draci pokusili předat svou moudrost lidem. Nejspíše by se toto učení dalo zařadit k víře, jelikož to, co začínalo jako prosté učení o životě a způsobu myšlení draků postupně přerostlo ve víru a dnes se lidé k drakům běžně modlí a směřují k nim své prosby a každodenní starosti. Nejrozšířenější byla tato víra v Kel'Aahronu, kde také draci nejdelší dobu přežívali a také zde mělo toto učení největší podporu, zvlášť ze strany královské rodiny.

 

V největších svatyních a chrámech tohoto učení se nalézaly dračí lebky, které prý obsahovaly duše draků, a ti předávali své znalosti vyvoleným. Tito draci si dobrovolně zvolili, že budou následovat tuto stezku a pomáhat těm, které uznají za hodné odpovědi. V menších chrámech a svatyních byly pouze sochy draků a kněží, kteří předávali slova draků svým následovníkům. Za pravými lebkami přicházeli lidé z celé země, aby zkusili své štěstí a mohli promluvit k drakovi.

 

V Mel'Willornu bylo toto učení také poměrně rozšířené a v největších městech jako třeba v Koruně Severu se nachází také chrámy s lebkou.

 

V ostatních zemích Erganu toto učení již nebylo tak podporované a v Gil Barvenu bylo dokonce zakázané. Pravděpodobně pro jeho prosazování nenásilí a míru.

 

Dračí učení je v mnohých místech Erganu ještě pořád velmi váženou vírou.

 

Víra Hor

 

Počátek této víry je pravděpodobně už v dobách, kdy vznikaly první kmeny v pohořích Ghorn a Tingor na hranicích Gil Barvenu. Jednotlivé vnímání těchto božstev různými kmeny se různě spojovalo a přetvářelo až do dnešní podoby.

 

Hlavním bohem panteonu víry hor je Ghortak, bůh války a bojů, a jeho žena Fredyga, bohyně plodnosti a úrody. Kromě nich je v něm zastoupeno ještě nespočet menších bůžků a bohyněk menších věcí. Tito bůžkové jsou synové a dcery Ghortaka a Fredygy.

 

Následovníci této víry jsou převážně tvrdí válečníci, kteří se nebojí žádného boje a šli by ve jménu Ghortaka až do samotných plamenů Ara. Jeho chrámy vypadají spíše jako pevnosti a v případě nutnosti se sem stahují lidé z celého okolí a brání se zde. Kněží Ghortaka dovedou také velmi obstojně bojovat a většinou jsou to veteráni mnoha bitev. Mnoho mladých mužů přichází právě sem, aby se jako mladí novicové naučili válečnému umění. Nejeden kněz přišel v těchto válkách o nějakou končetinu a utrpěl mnoho jizev. Často si z nich lidé jiných vyznání utahují, že mají místo kněžích mrzáky, ale do očí jim to nikdo neřekne.

 

Chrámy bohyně Fredygy jsou spíše velké lázně a kněžky jsou mladé ženy a dívky. Nezřídka se stává, že kněžka odejde poté, co si vybere muže mezi těmi, kteří chrám navštěvují. Kněžky, které dlouho nenajdou zalíbení v žádném z mužů se většinou stávají válečnicemi a odchází, aby si vydobyly slávu na bojišti. Jsou to právě tyto ženy, které se ve stáří vracejí a stávají se představenými a učitelkami v těchto chrámech. I tyto chrámy jsou postavené tak, aby se daly velmi dobře bránit proti útokům a kněžky se zde cvičí mimo jiné i v boji.

 

Tato víra je nejrozšířenější v Gil Barvenu a naopak je zakázána v Tilionu, kde už z principu odmítají všechno Gil Barwenské.

 

Víra v Matku Přírodu

 

Tato víra zde byla již od nepaměti. Prý má své základy už u dávných elfů a dryád, kteří toto náboženství přinesli k ostatním rasám na Erganu. Jejich hlavní myšlenkou je pomáhat a ochraňovat přírodu a lesy.

 

Druidi této víry prý dovedou čerpat sílu z lesa a stejně tak jí sem zase navracet, proto asi skoro nikdy neopouštějí své bezpečí mezi stromy. Dokáží vyléčit téměř vše a nejmocnější z nich umí dokonce nechat dorůst ruku či nohu, když si je ale popudíte proti sobě, dokáží vás jediným slovem zničit. Většinou se ale uchylují ke kletbám, které mají za úkol dotyčného provinilce pořádně vyškolit, potrestat a přivést na správnou cestu.

 

Svatyně a chrámy tato víra nikdy neměla, ale místo nich má značné množství posvátných míst. Většinou se jedná o velmi staré stromy, anebo místa čisté přírody prodchnutá magií. Naneštěstí budila tato místa vždy velký zájem mágů a alchymistů, kteří svými pokusy zde narušili jejich harmonii. Často se pod těmito místy nalézalo velké množství magické rudy, a to sem lákalo další řemeslníky a obchodníky. Proto bylo mnoho těchto míst zničeno a tato víra se nikdy nerozšířila po celém Erganu.

 

Největší zastání měla v Kel'Aahronu a Mel'Wilornu kde se nacházelo velké množství elfů a dryád. V ostatních zemích nikdy neměla tato víra šanci se příliš rozšířit, jelikož bránila pokroku průmyslu a vládci těchto zemí z tohoto či onoho důvodu potřebovali věci, které matička příroda chránila.

Víra světla

Vyznavači této víry uctívají světlo v jeho významu čistoty, pravdy a dobra.

Nejde o uctívání nějakého boha, ale o uctívání dobra jako takového a o víru v něj.

Světlo je symbol síly odhalující vše špatné. Klamy, lži a podlosti.

Prozařuje tmu v srdcích a očišťuje (hlavně sluneční světlo upíry) Z temných koutů vyhání příšery. Rozhání stíny a do myslí přináší jas. Je nadějí na lepší svět a zářivější budoucnost.

Věřící odmítají zbytečné násilí a cokoli škodícího ostatním bytostem. Lži, loupeže, podvody, mučení, vraždy a podobně.

Z této víry také vzešli paladinové světla. Čestní rytíři bez bázně a hany bránící slabé a bezbranné před zlými silnými. Potírají zlo a nepravosti všude kde na ně narazí.

 

Kodex

-Nikdy nesmíš ublížit ženě nebo dítěti.
-Nesmíš lhát, podvádět a krást.
-To dělají jen malí muži.
-Chraň slabé před zlými silnými.
-A nikdy nedovol, aby tě pomyšlení na zisk svedlo na stezku zla.

 

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now