Obmitar

 

Největší země na celém kontinentě.  Obecně se tvrdí, že je i technologicky nejpokročilejší, ale mnohé ostatní země proti tomu silně protestují.
Císařství Obmitar je rozděleno do menších správních útvarů, Súbar (Provincií), jimž vládnou císařem pasovaní baroni.
Celé zemi vládne Oberol (Císař), který má pod sebou asi padesát věrných a velmi dobře vycvičených válečníků. Tito jsou zároveň jak jeho Abys (Gardou), tak jeho Obys (Rádci) – tvoří spolu se Sûgobas (Soudci) takzvaný Súrobel, to jest Valnou Radu, která rozhoduje o státních záležitostech.
Tato země má více státních znaků: císařský znak je slunce v nadhlavníku, znaky státní pak převod orloje či astroláb.
Vojensky Obmitar proslul zejména sevřenými a dobře organizovanými šiky kušovníků s pavézami na zádech.

 

 

Kalenardhon

 

Hned po Obmitaru druhá největší země Erganu; je mnohem řidčeji osídlena než vyspělý Obmitar.  Vládne zde Král a jeho vazalové – šlechta.
Toto království bývalo vojensky nejmocnější a v podstatě ovládalo veškerá moře.
Nynější pláně Kalenardhonu byly dříve hustými lesy, ale obyvatelé je z velké části vykáceli, aby zbudovali mocné loďstvo. Měli i svojí kolonii na druhé straně Erganu, nynější Tilion, který se ovšem odtrhnul od Kalenardhonu v době Velké Zimy, kdy většina lodí uvízla v severních mořích.  Nyní již Kalenardhon nemá ani mocné loďstvo ani dostatek přírodních zdrojů k vybudování nového; zůstaly vzpomínky a galeona ve znaku země. Z lesů se staly pláně a pastviny a nyní největším zdrojem příjmů Kalenardhonu je právě chov zvěře a pastevectví.
Z Kaltenáronštiny (nyní mrtvého jazyka) pochází většina dodnes používaných námořních pojmů.

 

 

Mel’Willorn

 

V tomto království se nalézá i Bílý Dvůr, kde se odehrává náš příběh.
Žili zde mírumilovní obyvatelé snad všech ras a díky velkému pohoří, které Mel‘Willorn odděluje od zbytku Erganu se zde dařilo bránit proti všem možným pokusům o ovládnutí.
I když se nalézá na severním pobřeží Erganu, je zde relativně teplo – to díky teplému mořskému proudu, který proudí kolem mel’willornského pobřeží a mírní tak zdejší klima.
Státním znakem Mel’Willornu jsou odnepaměti vyrovnané váhy, země proslula především rovnoprávností všech ras.
Mel’Willornu vždy vládl král, jehož dvůr se nalézal v městě Koruna Severu.

 

 

Kel'Aahron

 

Poměrně malé království na západě Erganského kontinentu.
Valná většina plochy Kel’Aahronu je zalesněná šerými pralesy, které zde jsou snad od počátku věků. Podle legend to bylo právě zde, kde kdysi sídlili dávní elfové a také odsud pochází většina nyní žijících půlelfů.
Největší příjem mají kel‘aahronští z obchodu s ostatními zeměmi, a to především s Mel'Willornem, který jim dodává kvalitní rudu a kovy pro zdejší kováře – Kel’Aahron je totiž odjakživa proslulý svým kovářským uměním. Kel’Aahron exportuje především potaš, dřevěné uhlí, kvalitní dřevo, které se poté plaví po řekách, o něž v zemi není nouze, a různé jiné produkty zdejších lesů.

 

 

Tilion

 

Tilion je momentálně nejmocnější země co se námořních sil týče; z více důvodů – tato konstituční monarchie je v těsné blízkosti Kel’Aahronu, odkud dováží kvalitní modřínové a dubové dřevo na stavbu lodí a námořní infrastruktury, navíc tilionští zdědili námořnické technologie a průpravu od svých Kalenardhonských předků.
Po souši už to ale tak slavné není… Tilionské vojsko je kalené v boji na moři – s krátkými zbraněmi z paluby na palubu.
Tilion je poslední století v ustavičné válce s Gil Barwenem a kdyby je neodděloval záliv a silná řeka, tak nemá šanci se ubránit. Díky svému loďstvu ale drží síly Gil Barwenu v šachu, ale ani oni nemohou postoupit do vnitrozemí a zvítězit.
Ve znaku Tilionu nalezneme kormidlo, jehož konce značí fleur-de-lys, znak zdejší vládnoucí dynastie, která povstala z vůdce Kalenardhonských vzbouřenců v době Velké zimy.
Z dob povstaní pochazí také státní uspořádání; konstituční monarchie – králova moc je omezena či zčásti převzata parlamentem, kterému se v Tilionu říká Sejm.

 

 

 

Gil Barwen

 

Země, kterou ohraničuje z jedné strany vysoké pohoří, z druhé moře a z třetí velký záliv.
Díky konstantní válce s Tilionem a zdejšímu militantnímu náboženství odtud pochází ti nejlepší a nejudatnější válečníci.
Je zde mnoho lidí a trpaslíků, ale ostatní rasy se zde vyskytují jen výjimečně.
Říká se, že Gil Barwenská pěchota zvládne porazit i trojnásobnou přesilu – to jim je ale málo platné v boji na moři. Už dávno to vzdali a nemají ani jednu vlastní vojenskou loď. Spoléhají plně na svou sílu v boji muž proti muži.
Vojenství je zde založeno na silných těžkých pavéznických gonfalonech, které skrývají jak pikenýry s až třísáhovými píkami, tak úderné jednotky s obouručními zbraněmi; čtverec takovýchto pěšáků je tedy schopen bránit se snad čemukoliv, současně pak je čemukoliv schopen dát vzápětí pořádně na frak bardyšemi a mocnými obouručáky.
V Gil Barwenu je více než kde jinde stát podřízen víře, a to víře v násilného boha Ghortaka a jeho ženu Fredygu. Mnozí učenci tento stát označují jako militantní (tedy vojenskou) diktaturu, protože armádě je zde podřízeno snad úplně všechno.
Ve znaku má Gil Barwen sekeru bradatici, častěji však používají jen modročervený kolmě polcený štít.

 

 

Želví ostrovy

 

Tento útvar se snad ani nedá nazvat zemí.
Je to volné spojenectví jednotlivých ostrovů, které mají každý svého vládce.  Mají společný názor na to, že se nezapojují do žádných válek a problémů na kontinentě.
A mohou si tento názor obhájit díky svému bojovému umění. Jejich válečníci jsou trénováni tak, že jsou v podstatě nezničitelní. Toto umění si pečlivě hlídají a je jen málo lidí, které ho naučili. Říká se, že válečník ze Želvích ostrovů dokáže zastavit draka. Nikdo neví, co je na tom pravdy, protože nikdo žádného draka neviděl už poměrně dlouhou dobu.
Ve znaku mají jednotlivé ostrovy, seřazené do přibližné podoby želvy. Počet dílků (tedy zemí) v krunýři želvy se poměrně často mění podle změn názorů jednotlivých ostrovů.
Do záležitostí kontinentu se Želví ostrovy už velmi dlouho nezapojily.