Příběh 2017
Rozhodl jsem se zaznamenat příhody, které nás nejspíš zbavily démonů jednou provždy. Zatím jde pouze o pokus, ale pokud by to bylo úspěšné, ovlivní to veškeré zbytky civilizace na Erganu.
Už tomu bude rok co na nás Caspiel poslal hordu démonů pod vedením svého nejlepšího generála Araziela. Zaútočili časně ráno a nebýt pár odvážných zvědů, kteří vyslechli jejich plány, zastihli by nás nepřipravené. Ale takto jsme měli alespoň nějakou nepatrnou šanci na úspěch. Alchymisté namíchali mnoho lektvarů, krejčí nadělal obvazy a kovář vykoval zbroje a zbraně.
Když přišli, nenalezli nás spící a nic netušící jak očekávali. Uvítala je salva šípů. V první vlně poslal Araziel ty nejodolnější a málem nás všechny pozabíjeli, ale starosta Drik stál celou dobu na hradbách a dodával odvahu všem Bělodvorským. Díky tomu jsme je odrazili.
Poté byl chvilku klid. Araziel byl očividně překvapen naším vzdorem. Shromáždil menší démony a vrhnul je proti nám. Rozhodl se, že nás vyčerpá dříve, než se sám vydá smést naši malou vesničku z povrchu Erganu.
Bitva to byla dlouhá, ale naše hradby oddolávaly. Avšak pouze do doby, než zaútočil sám Araziel. Oháněl se obří sekerou a každý, koho zasáhl, odletěl několik metrů. Poté povolal svá temná božstva a prorazil díru do hradeb. Naše síly byly rozděleny a on se jen smál. Chodil mezi svými démony a když někdo padl, tak ho opět probral. Navíc - jemu samotnému se všechny rány okamžitě hojily. Už to vypadalo beznadějně, když tu jedna léčitelka ťala Araziela Mečem Tisíce Pravd. Viděl jsem jak se mu z rány vyřinula černá krev. Ale stále stál na nohou. Bylo třeba ještě několika zásahů aby padl.
Bitva byla vyhrána. Těch pár démonů, kteří ještě žili, už nebyl žádný problém. Poté, co jsme se jali uklízet mrtvé z bojiště, nalezli jsme našeho starostu Drika. Ležel s halapartnou jednoho z démonů zaseknutou v břiše. Jeho poslední čin byl, že tohoto démona proklál svým mečem...
Po třech měsících od této velké bitvy jsme při opravování hradeb objevili díru v zemi. Musela tam vzniknout po tom, co Araziel prorazil naše hradby. Tam jsme nalezli další část propadené knihovny a v ní i nějaké svitky. Tou dobou se ve městě nalézal jeden mág z Jezerního města a po pročtení těchto spisů byl nadšením bez sebe. Nikomu neřekl co v nich bylo, ale okamžitě odcestoval na Landštejn za Kapitánem.
Po dvou týdnech přijela karavana z jezerního města a začali zde dělat nějaké pokusy. Samozřejmě, že jsme to nikdo neviděli rádi, vždyť s mágy z Tyru je vždy víc starostí než užitku. Navíc jsou to většinou namyšlenci, kteří na všechny koukají jako na něco co vám uvízne na botě po procházce po kraví pastvině. Ale tentokrát konečně prokázali, že jsou co k čemu. Po týdnu výzkumu nám vše vysvětlili. Řekli, že se jim podaří rozšířit na celé okolí ochranné pole znemožňující démonům cítit magii a upravit ho tak, aby nemohli vycítit ani nás. Náš život. S trochou štěstí by mohli přestat přicházet v takovém počtu, a tím by nám poskytli čas se oklepat po jejich útocích. Pokud bude tento experiment úspěšný, rozšířili bychom to na celou oblast tří měst. Jediný problém je, že nás pořád uvidí, když se s nimi potkáme a hrozí riziko, že jim dojde o co zde jde; proto se musíme před nimi ukrývat a pokud možno se jim vyhnout.
Druhý den rozšířili magické pole. Na náměstí, mezi třemi obelisky je mísa, do které se musí dodávat magická ruda, aby pole zůstalo. To je náš největší úkol.
Další měsíc jsme dělali co se dalo, aby nás démoni neobjevili a dalo nám to dost zabrat. Skoro jsme nechodili do lesů a i tak docházelo ke střetům s démony. Až se vrátil mág, který nalezl ten svitek. Přinesl truhlu s amulety. Prý nás učiní pro oči démonů neviditelnými, ale jen pokud od nás budou dál jak deset metrů. To nám značně usnadní lov, sběr bylin a všechno co potřebujeme provádět za hradbami.
Od této chvíle se nám začalo dařit čím dál víc. Démonů bylo každý měsíc méně a stalo se zatím jen asi jednou, že by nějaký zaútočil na město.
Uplynuly další čtyři měsíce a v okolí je klid jaký zde nebyl už pár set let. Dokonce se ve městě začínají rozšiřovat karetní hry. A onen mág vypadá že se zde usadí a možná si i najde nějakého učně. Jediné co se mi tak zdá je, že v okolí přibylo více lapků a pobudů.
Po dalším měsíci je to jasné. Démonů ubývá, ale všechna špína, která se jich bála a byla rozprchlá po celém světě, se začíná stahovat k Bílému Dvoru. Postřehli, že je zde méně démonů než jinde. Dokonce to vypadá, že se zde formuje jakási tlupa pod vedením někoho kdo si říká Jednooký. Ale pořád je to lepší než démoni. Jsou to jen lidi, stačí je správně seknout nebo bodnout a oni umřou.
Experiment dále pokračuje a už to bude skoro rok od oné velké bitvy kde to vše začalo. Tlupa Jednookého si dovoluje čím dál víc, ale démoni v okolí skoro nejsou. Kapitán by měl brzy přijít a zhodnotit jak úspěšný byl experiment. Potom co uvidí jak málo tu je démonů jistě se rozhodne tento způsob rozšířit po celém území.