Po odražení útoku Běsů na Bílý Dvůr se vše uklidnilo. Alespoň na povrchu. Pod zemí v permonických tunelech zuřila obrovská bitva. Zpočátku spojenecké armády permoníků a Landštejna zatlačovaly běsy zpět do hlubin, ale poté co byl Kapitán se svou jednotkou přepaden hromadou bledých válečníků v maskách, které jim zakrývaly spodní polovinu obličeje, se válečná štěstěna obrátila. Kapitán byl odříznut a nikdo o něm nemá zprávy. Velení nad Landštejnskými silami se ujal Berlon Theris a Grom Veselý, Kapitánovi polní maršálové a rytíři Mříže.

Běsové s těmito novými posilami začali posouvat frontu neúprosně zpět a spojenci platili za každý metr krvavou daň. Morálka klesala. Už hrozila porážka, když dorazila skupina z Bílého Dvora pod vedením poručíka Quizera. Nezdrželi se dlouho. Jen zjistili o Kapitánovi co se dalo, a vyrazili do temnoty chodeb obsazených Běsy.

    Trvalo to přes třicet hodin a každý je už odepsal, ale oni se vrátili. Unavení, zranění a pronásledovaní hordou nepřátel, ale s Kapitánem. A co víc. Podařilo se jim zabít mágy, kteří vedli útok Běsů. I tak ale boje pokračují dál, jen se začíná štěstí obracet.

    Bitvy a potyčky trvaly ještě týden, než se odpor běsů zlomil, a co zbylo se vytratilo do temnot. Permoníci je dále pronásledují, ale nikdo netuší, jak hluboko se táhnou tunely Běsů ani co všechno se v hlubinách skrývá. Kapitán s landštejnskými vojáky se vrátil zpět na povrch. S permoníky byla podepsána spojenecká smlouva. Když na ně teď už neútočí Běsové zespodu, tak nemají potřebu expandovat na povrch.

    Po aktivaci Pylonu začaly přicházet zprávy o tom, že démoni v širokém okolí jsou mnohem slabší. Tyto zprávy přicházely i z míst jako Obmitar od průzkumných jednotek Landštejna. Podle všeho je síla Pylonu v takové vzdálenosti slabší, ale i tak je citelné, že jsou démoni oslabeni. Jde o veliké vítězství. Bílý Dvůr dostal za své zásluhy titul Svobodné město a všechna práva a povinnosti z toho plynoucí. Daff je štěstím bez sebe. Přibyla sem posádka Landštejnských vojáků aby pro všechny případy pomohla s obranou Pylonu a i mnoho mágů přichází Pylon důkladně zkoumat.

    Serafině Kreldaris byl obnoven šlechtický titul a tak vznikl první šlechtický rod nového města Bílý Dvůr. Sice nemá velké bohatství, ale má nějaké pozemky a velkou snahu něčeho dosáhnout.

    Alden Modrolístek stabilizoval obchod s Kel’Aahronem a to mu začalo vynášet nemalé peníze. Stal se nejbohatším v celém okolí a zbudoval si sídlo na okraji Lesa Dryád.

    Dryády se začaly stahovat do tohoto útočiště a brzy se jim podařilo odkoupit zbytek lesa. Dokonce kolují zprávy, že se po něm pohybuje Bílá Laň

    Červení bandité utrpěli značné ztráty, takže Fialoví a Žlutí nad nimi získali navrch. Lesten začal uzurpovat čím dál tím víc moci a přesvědčil Eniena, aby byl na jeho straně. Jednooký, který už neměl sílu udržet tuto alianci pohromadě, vzal Brunia Berta, zbytky jeho Červených a těch pár Žlutých a Fialových, co s ním ještě zůstali, a odešel. Prý se usadili v troskách Koruny Severu. Hrabě Lesten má vizi, že se stane vládcem země, a proto začal zabírat území nikoho na východ od Bílého Dvora.

    Na Landštejn dorazila zpráva, že na jihu Obmitaru se nachází Caspiel s většinou své démoní armády. Bojují v pohoří Ghorn proti zbytkům Obmitarských a Gil Barvenských lidí. Tyto pozůstatky se očividně shromáždily a díky znalostem hor se jim daří udržet, ale nevypadá to s nimi nejlépe. Kapitán začal shromažďovat svou armádu a chystat ji na přesun. Vyrazí do Obmitaru a pokusí se porazit Caspiela. Snad oslabení způsobené Pylonem bude stačit k tomu, aby ho zvládli porazit.

    Armáda už byla shromážděna, zásoby připraveny, vozy naloženy a pár jednotek už bylo i na cestě do Obmitaru, když přišla zpráva, že se démoni přesouvají a lidé v horách pořád ještě žijí. Zvědové budou sledovat armádu a podávat pravidelné hlášení o jejich pohybu. Zatím míří na východ. Část vojska dostala úkol dojít do hor, zkontaktovat přeživší a pomoci jim, pokud to bude třeba. Většina byla ale stažena zpět a čekají na další rozkazy. Možná se Caspiel rozhodl zaútočit na Bílý Dvůr a zničit Pylon?

    Caspiel a jeho armáda vstoupili do Kaleorské pouště. Kapitán posílá dva tisíce mužů, aby zde zřídili základnu a hlídali po obvodu pouště. Chce vědět, až se Caspiel rozhodne vyrazit ven. Rovněž začal hledat dobrovolníky z řad civilistů, aby tam zřídil nějaké zázemí. Každý, kdo se tam přesune, dostane poměrně velký pozemek, na kterém může hospodařit. Přidala se většina rodin mužů, kteří tam byli posláni.

     V následujících letech přesouval Kapitán směrem ke Kaleorské poušti čím dál víc lidí a prostředků a postupně tam vzniklo několik nových osad. Trvalo to skoro třicet let, ale dnes, roku 670 P.D., už zůstává na Landštejně jen malá posádka pod velením Berlona Therise a sám Kapitán se přesunul do nově vzniknuvší Země posledního uzavření, jak byla tato země nazvána. Z Landštejna se stal chrám rytířů Mříže a diplomatická ambasáda. Kapitán sám se vzdal velení nad městy zde v Mel’Willornu, a tak se z nich staly samostatné městské státy. Jezerní město Tyr a Horská bašta Egoran mají poměrně velké území a moc, proti tomu je zde Bílý Dvůr, který je samostatným městem a ještě než Kapitán odjel, tak určil, že zde se budou odehrávat veškerá důležitá jednání a podepisovat mezinárodní smlouvy, jakožto na neutrálním území.

Lesten by rád legalizoval svou novou zemi, ale na to potřebuje souhlasy od okolních zemí. Proto si vyžádal jednání se zástupci Tyru a Egoranu. Toto jednání proběhne na podzim v Bílém Dvoře a bude se tam jednat nejen o „Lestenově Svobodném Dominiu“, ale také o přesném rozdělení hranic mezi ostatními a o různých smlouvách.

    Lesten má ovšem rád určitou jistotu a proto pozval zástupce Tyru a Egoranu ještě před jednáním do Města Bláznů; bývalé Východní Marky. Ne že by to tam bylo tak reprezentativní, ale je to vpodstatě jediné město nacházející se na jeho území, a i když formálně i věcně patří Enienovi, tak je to pořád to nejlepší, co může v tento moment nabídnout.

    Město Bláznů. Původně to byla pevnost strážící pohraničí, ale v dobách míru kolem ní vyrostlo město, které se stalo centrem obchodu mezi Mel’Wilornem a Kalenardonem. Poté co se tudy přehnaly démoní hordy z něj zbyly jen trosky. Trosky, ve kterých se po léta usazovala nejedna potvora a podivnost. Díky někdejším rozsáhlým alchymistickým laboratořím zde zůstalo pár materiálů, a ty zavinily vývoj nejedné nové bestie či tvora. Až deset let zpátky sem přitáhli lapkové a rozhodli se, že to bude jejich město. Začali usilovně pracovat na tom, aby ho vyčistili od všeho, co tam nechtějí. No, a díky pověstné lapkovské pilnosti a pracovitosti je dnes po deseti letech město téměř úplně ve stejném stavu jako dřív. Podařilo se jim vyčistit okrajové části a zřídit zde jakous-takous osadu, dalo by se říci kolonii. Nyní se do města vydávají jen občas.

    Díky tomu, že se začali snažit o založení nové země, je teď o něco bezpečnější sem chodit pro ostatní lidi. Ne, že by se nestávalo, že někoho najdou s podřezaným krkem a vyprázdněným měšcem, ale stává se to méně, a proto sem začínají přicházet nejrůznější dobrodruzi a lovci pokladů, kteří podnikají výpravy do města a pod něj. Stará Východní Marka byla velmi bohatá, a proto se tam teď nachází mnoho pokladů. Sjíždí se sem všemožná chátra a s blížícím se jednáním přichází do města leckdo. A každý má své vlastní a většinou velmi sobecké důvody zde být.