Příběh 2019

Landštejn

 

Kapitán byl v dobré náladě. Právě pročítal hlášení a podle všeho démonů v okolí ubývalo. Skupinám vojáků, které poslal pátrat po Caspielovi a jeho hlavním voji, se zatím nepodařilo ho najít, ale vypátrali a zničili mnoho menších skupinek démonů. Armádě se podařilo vyčistit okruh skoro sto padesáti kilometrů kolem Landštejna a pokračují.

 

Bylo mu jasné, že někde je celá legie démonů a pokud přijdou sem, tak to bude problém, ale teď se radoval z malých vítězství.

 

 

 

Jižní provincie Obmitaru, hory Ghorn

 

Heng se sehnul a démonova rána mu prošla těsně nad hlavou. Sekl ho do ruky a uskočil před jeho ohnivým dechem. Torus přiběhl a bodl démona kopím do oka. Jeden vyřízený, zbývá jich jen nekonečná horda. Heng se rozhlédl po bojišti. Prohrávali. Věděl, že prohrávají.

 

Mnoho jeho mužů padlo a on sám krvácel z mnoha ran. Nepřestával si nalhávat, že mají ještě šanci. Teď, v tomto boji, ale i lidstvo obecně. Démonů bylo zdánlivě nekonečno a z původní obmitarské armády zůstal necelý tisíc mužů. Císař byl ještě malý kluk a zbytky jeho říše se skrývají v těchto horách. Pomoc nepřijde, protože nikde jinde na kontinentu už nebyl nikdo naživu. Jejich poslední obranou byly tyto hory. Spletité, plné malých vesniček a jeskyní. Než je tady démoni vypátrají, bude to trvat ještě hodně dlouho.

 

Heng zhodnotil situaci. Nebylo kam prchnout. Jemu zůstalo už jen dvacet mužů a démoni byli všude kolem. Snad se jim podařilo zdržet útok dost dlouho, aby vesničani zvládli utéci. Věděl, že je čas zemřít, ale zemře se ctí a za svobodu jeho říše. Pozvedl meč a zavelel: „Do útoku! Za císaře a za Obmitar!“

 

 

Jižní provincie Obmitaru, trosky města

 

Caspiel byl naštvaný. Vše šlo tak dobře. Prošel celý kontinent a nikde ho nedokázali zastavit. Obmitarská armáda padla a císař byl zabit. Jenom jeden prokletý oddíl unikl a zachránil císařova syna. Sebrali všechny, koho mohli a stahovali se do tohoto proklatého pohoří. Tam je nemohl smést v jedné rozhodující bitvě a musel dělit svoje síly.

 

A ti zbabělci nikdy nejdou do boje. Vždy jen zaútočí, zabijí mu pár démonů a pak zmizí v jeskyních a horských průsmycích. Občas se mu daří ulovit a rozdrtit nějakou menší skupinku, a když bude trpělivý, tak jim nakonec dojdou muži. On měl démonů dost. Byl to jen malý zádrhel.

 

Ale byly tu další problémy. Ztratil spojení se sférami, takže nemohl povolat další posily. Pravda, zatím nepotřeboval, protože měl víc než dostatečně velkou armádu, ale pokud by chtěl udělat další invazi na jiný kontinent, tak by mohl potřebovat najít nový způsob, jak získat nové démony. Tohle mu už dělalo trošku starosti, ale naštěstí nebylo povolávání démonů jediný způsob, jak získat nové.

 

Další drobnou starost mu dělalo to, že na severu se mu začali ztrácet muži a nedávno odtamtud ucítil velký výboj energie. Bude tam muset poslat pár démonů, aby to řádně prověřili.

 

No, rozhodně měl o čem přemýšlet.

 

 

Edova farma u Bílého dvora

 

Ed měl tuto zemi rád. Našel si hodnou ženu a měli spolu pět dětí. Tato farma je vždy uživila a byl tu klid. Až donedávna. První otřesy ho stály vlastně jen pár rozbitých flašek, ale začalo se to zhoršovat. Poslední otřes vytvořil puklinu kolem stáje, které tak spadla jedna stěna. Navíc tam spadla jedna ovce a zabila se.

 

Ed se bál. Bál se, že jsou moc blízko strže. Bál se, že strž spolkne jeho rodinu. Bál se, že strž spolkne jeho farmu. Bál se, že strž spolkne jeho zemi.

 

Kdesi hluboko pod zemí se cosi pohnulo.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now