„Gambleři“, oficiálně vedení jako „Svobodná společnost zábavních specialistů“, představují vše před čím slušný Tilionec varuje své děti a vše čím se ty děti nakonec stejně chtějí stát. Jsou to hráči, karetní podvodníci, šťastlivci nebo dobrodruzi, kteří věří, že život je jedna velká hra. Někteří věří že jedině v hazardu se ukazuje pravá vůle štěstěny.

​

Nemají skutečného kapitána. Každé ráno si kostkami, kartami nebo jinou pochybnou metodou zvolí takzvaného „Žolíka“, tedy vůdce pro daný den. Někdy vyhraje zodpovědný vůdce. Jindy člověk, který se právě probudil v sudu od ryb a vůbec netuší, kde je.

​

Nebojí se riskovat a sázet téměř na vše. Počasí, délku bouře, počet zubů v tlamě žraloka i to, kdo první spadne přes palubu. Kdo se bojí riskovat ten podle nich skutečně nežil. Neriskují ale hloupě, vědí, že největší výhra přichází tomu, kdo pozná správný okamžik hodit kostkou nebo vyložit karty.

 

Tam, kde je potkáte, bývá spousty smíchu, kostek, hudby a hlasitých debat o tom, kdo komu co dluží po poslední parii. Věří totiž, že dobrá nálada a zachovat si úsměv i pro prohrané hře, je největší talisman proti neštěstí.

 

„Když už prohrát, tak se smíchem.”