Lidé

Lidé jsou jedna z nejrozšířenějších ras Erganu. V oblékání i vystupování se liší podle toho z jaké země jsou.
Teorií o jejich původu je mnoho, ale je zajímavé, že jsou důkazy o jejich původu na mnoha místech po celém Erganu. Některé teorie dokonce tvrdí že lidé přišli z jiných kontinentů a osídlili Ergan.

Dožívají se průměrně kolem padesáti až šedesáti let a nemají žádné zvláštní schopnosti.

 

Trpaslíci

Trpaslíci jsou menší do výšky ale o dost mohutnější stavby těla než lidé. Většina trpaslíků, a to i trpaslic, má vousy a velice si na ně potrpí.
Převážně žijí v horách, kde kutají celá podzemní města a úplná bludiště chodeb. Každý, kdo není trpaslíkem, má problém se v jejich podzemích vyznat.
Mnozí se domnívají, že trpaslíci všechno své jídlo kupují nebo že snad jedí kameny. Vůbec to není pravda. Trpaslíci byli vždy velmi soběstační co se potravin týče. Mají hned několik zdrojů: prvním jsou podzemní farmy, kde pěstují různé druhy hub, dalším zdrojem jsou podzemní řeky a jezera kde chovají a loví ryby. Posledním, ale rozhodně ne zanedbatelným zdrojem jsou povrchové farmy, ukryté v nedostupných údolích hor a zde pěstují všechno co jen potřebují – od obilí po dobytek.

Nejpravděpodobněji se rozšířili z hor Ghorn odkud se některé kmeny vydaly do pohoří Ochránců a Tingorského pohoří, aby zde hledali drahé kovy. Jsou ale i teorie že trpaslíci bývali mnohem vyšší a žili převážně na povrchu.
Prý až s postupem času, když se přesunuli do podzemí, se jejich výška postupně, generaci po generaci snižovala, aby se přizpůsobili novému prostředí.

Trpaslíci se dožívají sto padesáti až dvou set let.
A prý se trpaslíci dokáží naučit odolávat teplu až do té míry, že zvládnou vzít do ruky rozžhavený kov.

 

Hakani

Mnozí tvrdí, že Hakani jsou jen jedna z lidských ras.
Rozhodně jsou zde určité rozdíl, jako třeba jejich oči. Nemají je jako ostatní lidé, ale u každého jedince jsou oproti lidem nějak zvláštně zbarveny. Hakani jsou vysocí jako lidé a mají i jejich rysy.
Jsou velmi propojeni s přírodou a nikdy by netěžili kameny ani kovy. Podle nich je to ubližování matičce Zemi, a právě proto je u nich velmi vzácné, že by měli kovové zbraně nebo dokonce zbroje.
Převážně žijí ve Zlatém údolí a v jeho blízkém okolí, což je také důvod, proč se v okolí Bílého Dvora vyskytují tak málo. Zlaté údolí už před mnoha staletími obsadil Obmitar, ale mnozí Hakani se s tím nikdy nesmířili.

Dožívají se až sedmdesáti let, pokud žijí na svobodě. V případě že jsou v zajetí a nemají možnost se volně pohybovat po širokém území, nepřežijí déle než čtyřicet let.
Hakani jsou velmi obávaní pro své bojové schopnosti s jejich netradičními sekerami, kterým říkají tumue, a poměrně často jimi i vrhají.

 

Půlelfové

Čistokrevní elfové vymřeli již před více než šesti stoletími.
Dnes již žijí jen jejich potomci, kteří v sobě mají již jen malou část jejich krve. Ovšem i toto málo propůjčuje půlelfům mnoho elfích rysů, jako třeba jejich špičaté uši nebo dlouhověkost. Nejvíce půlelfů pochází z nynějšího Kel’Aahronu, kde také žili čistokrevní elfové nejdéle. Dožít se mohou od sta až do tisíce let, to nikdo nedokáže přesně odhadnout, protože nikdo neví jistě, jak velký podíl elfí krve v sobě má.
Jinak se velmi podobají lidem a mají mnoho vyznání i názorů. Kromě dlouhověkosti nemají žádné zvláštní schopnosti.

 

Trollové

Trollové jsou velcí a mohutní humanoidi. Jejich kůže je většinou v odstínech šedé až šedozelené. Říká se, že trollové jedí převážně kameny, ale dokáží přežít i na jiné stravě a podle toho co jedí se odvíjí jejich síla a odolnost.
Většinou žijí v horách Ghorn a dlouhé věky válčili s trpaslíky. Žijí až tři sta let a dokáží si vypěstovat až neuvěřitelnou odolnost na všechny možné nemoci.

 

Hobiti

Hobiti jsou drobní a rychlí tvorové, kteří mají rádi jídlo a klid.
Vyhýbají se bojům a všemu nebezpečí, jen velmi výjimečně se mezi nimi najde nějaký dobrodruh. Převážně žijí na hranicích Kel'Aahronu a Mel Willornu, kde si budují domky a nory. Tito tvorečci se dožívají až devadesáti let a dokáží vycvičit své chuťové pohárky natolik, že rozeznají s naprostou přesností všechny chutě a ingredience v tom, co právě jedí, ať už se jedná o tajnou přísadu ve specialitě šéfkuchaře, jed v pití, anebo o to, že šenkýřka míchá pivo s vodou - což je v podstatě to samé co dávat do pití jed, jen se jedná o natolik závažný prohřešek že je potřeba to říct zvlášť.

 

Dryády

Dryády jsou stvoření lesa. Jsou to jeho ochránkyně a zároveň jeho schovanky.
Vždy se jedná o ženy, které mají na kůži rostlinné vzory a někdy dokonce i zelené vlasy. Oblékají se převážně do zelené a hnědé, takže dokáží splynout s lesem.
Dryády, které dospějí dospělého věku, vyrazí do světa, aby hledaly svůj les a jejich pouť neskončí, dokud jej nenajdou. Hledajícím dryádám se říká Semenáčky.
Ve stáří se usadí v nějakém lese a ten ochraňují a opečovávají.
Nikdo přesně neví kolika let se dryády dožívají, protože ony samotné nepovažují za nutné roky počítat. Všechny dryády jsou ochotny bez váhání položit život pro dobro lesa a les jim za to pomáhá.
V případě nebezpečí dokáží splynout se stromem, ale je to pro ně velmi náročné a vyžaduje to hodně cviku. Starší dryády se prý dokonce dokáží proměnit ve strom.

 

Fauni

Fauni jsou podobně jako dryády stvoření lesa. Mají rohy a kopyta různých tvarů, barev i velikostí.
Žili v menších kmenech v lesích Kel‘Aahronu. V dobách, kdy ještě elfové žili, s nimi fauni spolupracovali a obchodovali. Z řad faunů pochází nejschopnější léčitelé, a to jak v oblasti magické, tak i fyzické – z toho důvodu pomáhali elfům s léčením ve válkách s Draky a posléze i ve válce proti lidem.
Faunům se celkově hnusí násilí a zneužívání magie pro jiné než léčivé účely a nejspíš by se do žádné z těchto válek nezapojili, nebýt toho, že kdysi jeden faunský věštec předpověděl, že pokud tak neudělají nezůstane naživu jediný z jejich druhu.
Navíc nedokázali vydržet pomyšlení na tolik utrpení, když mohou pomoci. Poté co zmizeli poslední elfové se fauni stáhli zpět do lesů a začali se ukrývat. Mnoho lidí totiž věřilo, že jejich rohy jsou magické, a proto je houfně lovili.
Po příchodu démonů byli fauni první rasou, kterou démoni našli. Jejich přirozená magická aura démony přitahovala jako světlo svíčky. Dnes už je jen velmi málo faunů a většinou se ukrývají daleko od civilizace.
Fauni žijí až dvě stě padesát let.

 

Goblini

Goblini jsou většinou menší postavy a mají celou pokožku zelenou, dlouhý špičatý nos a často také nějakou tu bradavici. Málokterý má nějaké vlasy a když už tak velmi řídké a mastné.
Žijí v horách v různých jeskyních a norách po menších skupinách. Spíše se drží dále od lidí, protože ti je mnohdy na potkání zahání a někdy i vraždí.
Tvrdí se totiž, že goblini přenášejí různé nemoci a nosí smůlu. Obzvláště trpaslíci nemají gobliny v lásce. Goblini jsou totiž tak trochu vynálezci, mají spoustu nápadů na různé bláznivé a většinou nefungující, nebo fungující úplně jinak – nebo explozivní – vynálezy.
V jeskyních a tunelech často kradou co se jim k těmto vynálezům hodí právě od trpaslíků a nejednou se stalo, že způsobili zával jen kvůli nějakým pár trámům nebo skobám, které držely strop.
Goblini nejsou zlí, jen nechápou, že si nemůžou brát co se jim zrovna hodí bez ohledu na majitele. Nejsou agresivní a spíš dají přednost útěku, když je ta možnost.
Dožívají se čtyřiceti, maximálně padesáti let.

 

Šotci

Šotci jsou příbuzní goblinů, jen nejsou zelení a mají dlouhé špičaté uši. Nos mají taky o něco málo kratší.
Žijí většinou osaměle, maximálně po dvou a dávají přednost blízkosti lidských obydlí. Ne snad proto, že by se s nimi chtěli přátelit, ale proto, že jsou nenapravitelní šprýmaři. Občas taky něco vynaleznou, ale vždy je to kvůli tomu, aby někomu provedli nějaký poťouchlý žert. Lidé je nemají příliš v lásce.